Úvahy o čase a vesmíru: Všechno je to o informacích

Čas je pro mě veličina, která existuje hlavně v našich lidských mozcích. Když se nad tím hlouběji zamyslíte, zjistíte, že to, jak vnímáme čas, je vlastně naše schopnost ho vidět, slyšet, nahmatat a cítit. Všechny tyto pocity a vjemy se nám odehrávají v hlavách. Tím, že jsme lidské bytosti, máme schopnost s časem hospodařit, a díky tomu dostáváme neuvěřitelný dárek vytvořený systémem – darovaný samotným vesmírem. Tím dárkem je 24 hodin v naší galaxii, respektive na naší planetě.

Určitě to znáte sami: někdy nám čas utíká neskutečně pomalu a jindy zase letí jako blázen. Vždycky totiž záleží na tom, v jakém konkrétním časovém toku se zrovna nacházíme a jak ho naše mysl zrovna zpracovává. Albert Einstein kdysi slavně řekl, že rozdíl mezi minulostí, přítomností a budoucností je pouhá iluze. A neurověda mu dává za pravdu – náš mozek nemá žádný specifický orgán pro čas. Celé to vnímání je jen biologický konstrukt v naší hlavě.

Cestovat časem přitom umí každý z nás. Stačí se ponořit do svých vlastních myšlenek. Tento stroj času se opět projevuje v našich mozcích, když vzpomínáme nebo plánujeme. Zároveň ale vidíme, že každý život na této planetě – ať už mluvíme o virech, zvířatech nebo o nás lidech – nezadržitelně stárne. Něco neustále vzniká a něco zaniká.

Ve fyzice se tomu říká entropie – zákon, podle kterého všechno směřuje od pořádku k chaosu a který udává směr „šipce času“. Všechno se to ve výsledku týká reprodukce a růstu. Když zasadíte semínko, ono s časem roste a mění se v rostlinu. Někdo ho ovšem musel nejdříve zasadit.

A tímto oslím můstkem se můžeme vrátit k té věčné otázce: Co bylo dříve? Vejce, nebo slepice?

Já říkám, že nejdříve byl vesmír. A ten vesmír je dnes paradoxně i v našich hlavách. Podle mého názoru je totiž úplným základem světa i celého vesmíru informace. To je ten hodně mezi vědci zmiňovaný Velký třes a počáteční singularita. Fyzici jako John Archibald Wheeler s jeho teorií „It from bit“ dnes docházejí k tomu samému – že hmota a energie jsou až druhořadé, a to nejzákladnější je čistá informace.

Informace neustále tečou v nás, přes nás a kolem nás, jak tady na Zemi, tak v hlubokém vesmíru. Slovo „Informace“ je pro mě nesmírně důležité, protože i teď, v tento přesný moment, s nimi pracuji. Pracuji s nimi já, když píšu tyto řádky, pracuje s nimi počítač, na kterém si to čtete, a pracují s nimi vaše mozky při čtení.

Vesmír je v mých očích jako jeden obrovský kvantový počítač a my jsme jeho součástí. Co si o tom myslíte vy? Napište mi do komentářů, jak vnímáte tok času a informací vy sami.